Zpět

Zdeněk Sýkora fotografem (1937 – 1945)

Popis:

13. 12. 2017-26. 1. 2018

salon

Jubilejní výstava 2007 - 2017

O V. Topičově salonu a především o práci a vkusu galeristy Pavla Vašíčka bude další jubiljení výstava, kterou zakončíme rok 2017. K počátkům obnoveného Topičova salonu se vrátíme výstavou Zdeněk Sýkora fotografem. Sýkora byl totiž tím umělcem, kterým Pavel Vašíček chtěl galerii slavnostně otevřít. Z plánované výstavy před deseti lety sešlo a nyní se Sýkora do Topiče vrací!

Výstava představí téměř neznámou, ranou fotografickou tvorbu světově uznávaného malíře Zdeňka Sýkory (1920–2011). Shromáždí jeho pozoruhodné fotografie z doby okupace, jejichž význam se odhaluje teprve v posledních letech díky podrobnému výzkumu v soukromých sbírkách i veřejných institucích.

Zdeněk Sýkora rád fotografoval od doby studia na reálném gymnáziu v Lounech. Ve svých snímcích – stejně jako později v malbě – se průběžně zabýval přírodní tematikou. K promýšlení aktuálních přístupů jej roku 1941 nasměrovala výstava Jaromíra Funkeho Louny ve fotografii. Úspěšně se prosadil v místním Klubu fotografů amatérů a zároveň reagoval na podněty z alternativní kulturní sféry, zejména na surrealismus: jako fotograf se podílel na autorských knihách vrstevníků, především spolupracoval s Kamilem Linhartem na jedinečné básnické fotoknize Někam jít. Mistrně v ní uplatnil techniku fotomontáže, kterou již dříve používal při tvorbě fotografických kompozic k básním českých a světových autorů. K originálním počinům patří také Sýkorův soubor snímků poškozených barokních soch a jejich zlomků, jež aranžoval do proměnlivých sestav.

Fotografický prolog k Sýkorově malířské dráze osvětluje z nového úhlu utváření jeho výjimečného talentu a současně obohacuje znalosti o svobodných uměleckých experimentech mladé generace, uskutečňovaných navzdory okupačním zákazům.

Kurátorka: Lenka Bydžovská (ve spolupráci s Lenkou Sýkorovou)

 

Fotografie: Zdeněk Sýkora: Bez názvu, nejpozději 1943

fotografie, 16 x 18,7 cm, Archiv Lenky a Zdeňka Sýkorových Louny (fotografie byla použita v autorské knize Františka Fasta z roku 1943)