Výstavy aktuální:

  • 4. 4. 2017-17. 5. 2017

    salon

    Jindřich Růžička

    Ten stůl však už tam nestojí…

    Fotografie, kresby a obrazy na jednom místě.

    OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Připravované:

  • CRASHTEST 7: REKONSTRUKCE AVU 93/94

    Vernisáž se uskuteční v pondělí 12. června od 18 hodin.

    13. 6. 2017-7. 7. 2017

  • Roman Trabura

    Vernisáž se uskuteční v úterý 11. července od 18 hodin.

    12. 7. 2017-18. 8. 2017

  • Ellen Jilemnická

    Vernisáž se uskuteční ve středu 23. srpna od 18 hodin.

    24. 8. 2017-22. 9. 2017

Minulé:

  • Jiri David Zase je ma kuze porcelanem 2017 Topicuv salon,klub

    Jiří David

    Zase je má kůže porcelánem

    Pořádáno 1. Art Consulting Brno-Praha.

    6. 4. 2017-5. 5. 2017

  • OLYMPUS DIGITAL CAMERA

    Monika Immrová

    Grafická tvorba, reliéfy i plastiky.

    7. 2. 2017-10. 3. 2017

  • OLYMPUS DIGITAL CAMERA

    Jan Hendrych

    Pořádáno 1 Art Consulting Brno-Praha.

    7. 2. 2017-3. 3. 2017

Všechny minulé

Přednášky / besedy / představení:

  • sdfghj Detaily

    Besední úterky

    Nepravidelné přednášky a besedy galeristů, sběratelů, historiků umění i široké veřejnosti v Topičově salonu vždy v 18 hodin. Vstupné 60 Kč/ 30 Kč.

  • OLYMPUS DIGITAL CAMERA Detaily

    Divadelní/filmové/hudební středy

    Nepravidelně konaná malá klubová představení propojující historii Topičova salonu se současnou scénou. Začínají vždy v 18 hodin, vstupné dle typu představení.

  • IMG_2794 Detaily

    Literární čtvrtky

    Nepravidelně konaná autorská čtení, prezentace knih a diskuze nad nimi začínají vždy v 18 hodin. Vstupné dobrovolné.

  • IMG_0131 Detaily

    Páteční výtvarné dílny

    Nepravidelné tvořivé dílny ke každé výstavě určené pro skupiny žáků ZŠ a SŠ. Objednání předem přes e-mail, cena 20 Kč/účastník.

SPOLEČNOST TOPIČOVA SALONU Z. S.

SPOLEČNOST TOPIČOVA SALONU JE SPOLEK VZNIKLÝ V ROCE 2007 ZA ÚČELEM PROVOZOVÁNÍ VÝSTAVNÍ A DALŠÍ KULTURNÍ ČINNOSTI V TOPIČOVĚ SALONU. MEZI JEHO DALŠÍ AKTIVITY PATŘÍ VYDAVATELSKÁ ČINNOST. S AUKČNÍM DOMEM SPOJUJE SPOLEČNOST POUZE MÍSTO ČINNOSTI A JEJÍ PŘEDMĚT, TJ. UMĚNÍ JAKO TAKOVÉ, NIKOLI ZPŮSOB A NÁPLŇ ČINNOSTI. JDE TEDY O ZCELA NEZÁVISLÉ SUBJEKTY VZÁJEMNĚ PARTICIPUJÍCÍ PŘI VYUŽITÍ VÝSTAVNÍCH PROSTOR TOPIČOVA SALONU.

Činnost Společnosti Topičova salonu je programově zcela nezávislá. Odbornost a vysokou kvalitu zajišťují kurátoři jednotlivých výstav, koordinaci výstavního programu jednatelka Společnosti společně s Výborem. Tím je umožněna kurátorská nezávislost a zároveň nezávislost Topičova salonu na jediném názoru. Kurátorům je tak poskytnut prostor pro čistě odbornou práci oproštěnou od koordinačních a realizačních úkolů.

Současný program se orientuje na výrazné osobnosti české výtvarné a vyzvedá do popředí zejména autory nesporných kvalit, kteří jsou z různých důvodů nezaslouženě opomíjení nebo zapomínáni. Stejně tak nabízí prostor nastupující umělecké generaci. Dalším aspektem, uplatňujícím se v činnosti je pestrý doprovodný program – komentované prohlídky, tematické přednášky a výtvarné dílny. V galerii se pravidelně konají literární večery zaměřené na současné české básníky. Topičův salon je díky pravidelné činnost Společnosti kulturním centrem se širokou nabídkou aktivit.

Celý text

O Topičově salonu

Topičův salon vznikl v roce 1894 jako výstavní síň a prodejna Topičova nakladatelství na Ferdinandově, dnes Národní třídě. Nevelká jednoduchá stavba protáhlého půdorysu s prosklenou železnou konstrukcí stropu podle návrhu architekta Jana Zeyera připomínala industriální architekturu, kterou bylo 19. století fascinováno jako nejmodernější stavební možností. Svou verzi modernosti se nakladatel se svým poradcem a výtvarníkem nakladatelství Viktorem Olivou od počátku snažil vložit i do výstavní činnosti, konfrontující české a evropské soudobé umění: rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na šedesát evropských grafiků, mezi nimi Toulouse-Lautreca, Ropse, Vogelera, i když z českých umělců jen Emila Orlika. Česká tvorba byla však prezentována dílem „kosmopolitů“ Luďka Marolda nebo Alfonse Muchy, salon podvakrát vystavil souborně dílo Mikoláše Alše, k němuž se hlásila nastupující generace mánesácké moderny. Tu také v roce 1898 salon představil na dvou výstavách SVU Mánes, propagovaných plakáty Arnošta Hofbauera, které otevřely éru moderního českého plakátu. Po přestavbě nakladatelského domu Osvaldem Polívkou do dnešní podoby se roku 1906 otevřela druhá sezóna Topičova salonu – v roce 1907 tu představuje grafickou tvorbu Vojtěch Preissig, o rok později zde skupina Osma otevírá svou druhou výstavu, pokud bychom chtěli sledovat ty nejprogresivnější výstavní akce. Topičův salon měl však ambici zasáhnout co nejširší vrstvu čtenářů a příznivců výtvarného umění a zároveň chtěl uspět i na uměleckém trhu. Výstavní činnost proto probíhala v širokém rozpětí: vedle zmíněných výstav k nim patřily i další, například souborná výstava Miloše Jiránka nebo první výstavy Jana Zrzavého na prahu třetí sezony salonu roku 1918, ve dvacátých letech výstava Josefa Šímy, ve třicátých výstavy Zdenka Rykra doprovázené texty Jindřicha Chalupeckého, vedle nich však i expozice, které vycházely vstříc ustálenému sběratelskému zájmu. Stále žádanými byli Max Švabinský nebo Mucha, Ženíšek nebo Celda Klouček. Topičův salon zároveň prostředkoval i užité umění, kupříkladu sklo Zdenky Braunerové, Zrzavého šperky, nemluvě o výstavách plakátu a grafického designu.

Celý text

Topičův salon vznikl v roce 1894 jako výstavní síň a prodejna Topičova nakladatelství na Ferdinandově, dnes Národní třídě. Nevelká jednoduchá stavba protáhlého půdorysu s prosklenou železnou konstrukcí stropu podle návrhu architekta Jana Zeyera připomínala industriální architekturu, kterou bylo 19. století fascinováno jako nejmodernější stavební možností. Svou verzi modernosti se nakladatel se svým poradcem a výtvarníkem nakladatelství Viktorem Olivou od počátku snažil vložit i do výstavní činnosti, konfrontující české a evropské soudobé umění: rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na šedesát evropských grafiků, mezi nimi Toulouse-Lautreca, Ropse, Vogelera, i když z českých umělců jen Emila Orlika. Česká tvorba byla však prezentována dílem „kosmopolitů“ Luďka Marolda nebo Alfonse Muchy, salon podvakrát vystavil souborně dílo Mikoláše Alše, k němuž se hlásila nastupující generace mánesácké moderny. Tu také v roce 1898 salon představil na dvou výstavách SVU Mánes, propagovaných plakáty Arnošta Hofbauera, které otevřely éru moderního českého plakátu. Po přestavbě nakladatelského domu Osvaldem Polívkou do dnešní podoby se roku 1906 otevřela druhá sezóna Topičova salonu – v roce 1907 tu představuje grafickou tvorbu Vojtěch Preissig, o rok později zde skupina Osma otevírá svou druhou výstavu, pokud bychom chtěli sledovat ty nejprogresivnější výstavní akce. Topičův salon měl však ambici zasáhnout co nejširší vrstvu čtenářů a příznivců výtvarného umění a zároveň chtěl uspět i na uměleckém trhu. Výstavní činnost proto probíhala v širokém rozpětí: vedle zmíněných výstav k nim patřily i další, například souborná výstava Miloše Jiránka nebo první výstavy Jana Zrzavého na prahu třetí sezony salonu roku 1918, ve dvacátých letech výstava Josefa Šímy, ve třicátých výstavy Zdenka Rykra doprovázené texty Jindřicha Chalupeckého, vedle nich však i expozice, které vycházely vstříc ustálenému sběratelskému zájmu. Stále žádanými byli Max Švabinský nebo Mucha, Ženíšek nebo Celda Klouček. Topičův salon zároveň prostředkoval i užité umění, kupříkladu sklo Zdenky Braunerové, Zrzavého šperky, nemluvě o výstavách plakátu a grafického designu.

V roce 1936 prodal Topič svůj dům Jaroslavu Stránskému a postupně se do něj nastěhovaly všechny jeho podniky – hlavně Lidové noviny a nakladatelství František Borový. Ředitelem knihkupectví se stal Václav Poláček, někdejší spoluzakladatel Družstevní práce a nato i tajemník Aventina, nakladatelství, která spolupracovala s nejlepšími výtvarníky, grafickými úpravci a zároveň ve svých galeriích vyvíjela i výstavní činnost (Krásná jizba dp a Aventinská mansarda). Čtvrtý salon pod vedením Poláčkovým byl otevřen v suterénu nakladatelského domu v roce 1937 a svou aktivitu orientoval na soudobou tvorbu, až do roku 1949 procházely výstavní síní soubory významných autorů, jako byli Štyrský a Toyen, Josef Šíma, František Tichý, Václav Bartovský nebo tvorba členů Skupiny 42 a Sedm v říjnu. Jako mnoho jiných, nejen kulturních aktivit, končí Topičův salon likvidací nakladatelství v roce 1949, kdy byl přeměněn na Galerii Československého spisovatele. Výstavní síň Topičův salon byla obnovena v roce 2008. Prostory Topičova salonu zrekonstruoval a nyní užívá aukční dům 1. Art Consulting Brno-Praha. Výstavní a další kulturní činnosti zde organizuje Společnost Topičova salonu z. s., která byla v telech 2007-2015 vedena Pavlem Vašíčkem.

Krátký text

Informace pro návštěvníky:

Kontakty:

adresa: Národní 9, Praha 1, 1. patro mail: info@topicuvsalon.cz telefon: +420 721 462 414

Máme otevřeno:

Po, čt, pá: 10 – 17 hodin

Út, st: 10 – 18 hodin

O státních svátcích a ve dnech pracovního klidu zavřeno.

ZÁKLADNÍ VSTUPNÉ:

Jedna výstava: 60 Kč

Obě výstavy: 80 Kč
(nebo jedna výstava v obou částech Salonu)

SNÍŽENÉ VSTUPNÉ
Členové klubu Art+Antiques, ČRo3–Vltava, Členové Asociace výtvarných pedagogů – po předložení klubové průkazky
Důchodci, mládež od 15 let – po předložení OP
Studenti a odborní pracovníci uměleckých škol a ústavů – po předložení průkazu školy či ústavu

Jedna výstava: 30 Kč

Obě výstavy: 40 Kč
(nebo jedna výstava v obou částech Salonu)

Skupinová vstupenka: á 20 Kč
(organizovaná skupina nad 10 osob) 

ZDARMA

Děti do 15 let, zdravotně postižení – po předložení průkazu ZTP
Novináři – po předložení novinářského průkazu
 

V případě zájmu o pronájem prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí (výstavy, přednášky, školení, firemní akce apod.) kontaktujte 1. Art Consulting Brno-Praha. Ivana Hanzlová – e-mail: praha@acb.cz, tel: 224 232 500, 603 424 913.

Prodej:

Společnost Topičova salonu nabízí k prodeji katalogy výstav, které uspořádala v minulosti, odborné publikace věnující se zajímavým tématům z oblasti výtvarného umění, architektury i literatury.

K prodeji jsou taktéž publikace autorů v salonu v minulosti vystavujících, knihy Zdeňka Vašíčka a vybrané umělecké publikace spřátelených nakladatelství.